Výstava: BLOCK CITY

Galerie Jaroslava Fragnera přichází s další velmi aktuální výstavou: od 1. 2. 2012 bude veřejnosti přístupná prezentace BLOCK CITY, přibližující ideální podobu hromadného bydlení. Nizozemský kurátor (a architekt) Bart Goldhoorn za posledních patnáct let analyzoval křiklavě špatné i ty lepší urbanistické postupy, aby společně s dalšími světově známými ateliéry extrahoval vlastní koncept - tzv. Město z bloků. Formou i obsahem velmi podnětnou výstavu lze vnímat i jako příspěvek do tuzemské diskuse o dalším rozvoji měst, například na okraj nového územního plánu pro Prahu.

Jak by (ne)měla vypadat městská zástavba, ukazuje nová výstava BLOCK CITY v GJF

Téma městského bydlení a masové výstavby přitahuje pozornost nejen architektů, urbanistů či sociologů, ale i široké veřejnosti. Není proto divu, že výstavě BLOCK CITY, která je od 1. února do 2. března k vidění v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, předchází pověst návštěvnického trháku. Prezentuje totiž patnáctiletou práci nizozemského architekta Barta Goldhoorna, který pro rotterdamské bienále architektury zmapoval historické, současné i možné budoucí podoby hromadného bydlení v podobě velké putovní výstavy. Jím komentovaná prohlídka výstavy proběhne v úterý 31. ledna od 18 hodin.

V případě České republiky je téma spojeno se sídlišti, paneláky nebo v novodobém žargonu satelity – sídelní kaší. Ve světě však lze za posledních padesát let vysledovat mnohem pestřejší a ovšem i kontroverznější projekty. Návštěvníci galerie se tak mohou těšit na ukázky realizací, od individualizovaných čtvrtí v západní Evropě až po sovětská sídliště, i utopické koncepty.

„Těžiště výstavy BLOCK CITY tvoří čtyři masterplany (ateliéry HSA, EEDEA, MVRDV, KCAP) a 150 modelů blokové zástavby od architektů celého světa pro nové město o 40 tisících obyvatelích u Moskvy. Na velkém modelu města je zřetelná funkčnost jeho koncepce blokového města a možné opakované využití nejrůznějších podob bydlení s důrazem na architektonickou rozmanitost, velkou plochu zeleně a společného veřejného prostoru,“ doplňuje Dan Merta z Galerie Jaroslava Fragnera. Autor výstavy Barta Goldhoorna během své rešeršní činnosti detailně definoval tři základní moduly či principy hromadné městské výstavby: Modulární město (Modular City), Designérské město (Designer City) a jím samým ražený koncept Města z bloků (Block City).

Hlavní část tematicky doplňuje výstava VITAJTE V PANELSTORY! / Hromadná bytová výstavba v Bratislave 1955 – 1995 přibližující 21 sídlišť ve slovenské metropoli. Výstavu připravili přední slovenští historici architektury Henrieta Moravčíková, Mária Topolčanská a Peter Szalay. Prezentace knihy BRATISLAVA: ATLAS SÍDLISK spolu s přednáškou Henriety Moravčíkové a diskuze s hosty se uskuteční ve čtvrtek 16. února od 19 hodin.

„Těžiště výstavy BLOCK CITY tvoří čtyři masterplany (ateliéry HSA, EEDEA, MVRDV, KCAP) a 150 modelů blokové zástavby od architektů celého světa pro nové město o 40 tisících obyvatelích u Moskvy. Na velkém modelu města je zřetelná funkčnost jeho koncepce blokového města a možné opakované využití nejrůznějších podob bydlení s důrazem na architektonickou rozmanitost, velkou plochu zeleně a společného veřejného prostoru,“ doplňuje Dan Merta z Galerie Jaroslava Fragnera. Autor výstavy Barta Goldhoorna během své rešeršní činnosti detailně definoval tři základní moduly či principy hromadné městské výstavby: Modulární město (Modular City), Designérské město (Designer City) a jím samým ražený koncept Města z bloků (Block City).

První směr – Modulární město - určuje v podstatě „obestavěné schodiště“ replikovatelné v nekončené řadě, což dokazují sídliště v 60. a 70. letech v Evropě a stále aktuální výstavba v Rusku, Asii i Jižní Americe. Není bez zajímavosti, že pro řadu urbanistů a architektů se tento koncept přežil v roce 1972, kdy byl po 16 letech (!) stržen sídlištní komplex Pruitt Igoe v Saint Louise. Autorem byl Minoru Yamasaki, budoucí architekt newyorských „Dvojčat“, a minimálně u části odborné veřejnosti to znamenalo konec modernismu nebo minimálně konec modulárních sídlišť. „Zatímco v tehdejším Československu nabírala výstavba panelových sídlišť na obrátkách a třeba v Rusku modulová sídliště zažívají svá zlatá léta doposud. A jen tak neskončí, protože potřebu ubytovat co nejvíce lidí za co nejméně peněz vidíme po celém světě,“ glosuje Bart Goldhoorn, který tento – jakkoliv průběžně inovovaný - modul považuje za kompilát těch nejhorších prvků komunistického i kapitalistického přístupu k bytové výstavbě.

Opačným „extrémem“ je pro Goldhoorna Designérské město, projektované pro konkrétního zákazníka. Architekti – například v Nizozemsku 70. let – navrhovali městské bloky a celé čtvrti „na míru“ (nebylo je proto možné využít jinde), využívali drahé materiály, vyžívali se v různorodosti, doslova plýtvali s prostorem. Podle kurátora jde o zhmotnění neoliberalismu v kultuře – i zde lze získat špičkové zboží, ale za vysoké ceny. A právě vysoké náklady byly, a stále jsou, limitou pro masivnější rozšíření daného konceptu; to platí i pro posledních dvacet let, kdy se danému principu daří v době realitní horečky, a schází na úbytě poté, co realitní bublina splaskne.

„Designérské město je produktem rozmachu bytového trhu. Nejsem si jist, zda lze tento model označit za trvale udržitelný, a to nejen v západní Evropě,“ uvažuje Bart Goldhoorn. Východiskem je tak pro něj Město z bloků, po němž pojmenoval i svůj výstavní projekt. Kombinuje v něm kvalitní aspekty Designérského města (například pestrost, citlivost k pozemkům či nadbytečnost hranic vymezujících osobní vlastnictví) a sériové výstavby. Klíčem je pro něj „blok“, standardizovaná velikost každé části městské zástavby. To vyvažuje absolutní svobodou ve funkci, obsahu. Právě tato cesta je pro Goldhoorna zárukou rozmanitosti a tvůrčího přístupu architektů.

„Pokud váš produkt nelze použít kdekoli, máte menší možnost jej prodat. A prodáte-li méně, výrobní náklady na každý produkt budou vyšší. Proto byl zaveden standard: standard pro velikosti oděvů a bot, pro šrouby a úchytky, ale také pro rozličná média jako DVD disky a počítačové programy,“ obhajuje standardizaci, která na mnoho architektů působí jako „červený hadr“, Bart Goldhoorn.

A jak může Město z bloků fungovat? Bart Goldhoorn pojmenoval devět základních pravidel:

  • 1. Je stanovena mezinárodní standardní velikost městských bytových bloků. Pro každý klimatický pás jsou stanoveny individuální soubory velikostí.
  • 2. V masterplanech je na základě standardních velikostí rozmístěno určité procento městských bloků.
  • 3. Architekti koncipují projekty v souladu s těmito velikostmi, což ve výsledku znamená, že projekty mohou být použity současně na několika místech.
  • 4. Protože se požadavky klientů mohou lišit, architekti vypracovávají projekty tak, aby je bylo možné modifikovat vestavbami.
  • 5. Byl-li projekt už jednou realizován, je vyhodnocen a optimalizován pro budoucí použití.
  • 6. Realizovaný projekt je certifikován, což znamená, že již není nutné předkládat jej ke schválení někde jinde.
  • 7. Všechny projekty jsou zaneseny do katalogu, ze kterého si klienti mohou vybírat.
  • 8. Aby mohl být projekt realizován, klient si od architekta zakoupí licenci.
  • 9. Vedle realizací projektů měst z bloků jsou navrhovány také projekty na zakázku.

Architekt Goldhoorn si svou teorii ověřil na zakázce pro developerskou společnost Massthab, jež vypsala soutěž na nové (blokové) město pro 40 000 obyvatel poblíž Moskvy. Dle masterplanu byla u 80 % bloků požadována standardní velikost. Soutěže se zúčastnily čtyři mezinárodní architektonické ateliéry.

Současně byla vypsána otevřená soutěž na návrh bloků. Zúčastnilo se jí 210 architektů z 20 zemí. A právě většina odevzdaných projektů tvoří hlavní část výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera. Goldhoorn rovněž připravil vizuálně zajímavou analýzu proměny socialistického města na kapitalistické včetně tématu veřejného prostoru (železnou oponu nahradily chaotické ploty a mříže chránící nově nabytý majetek), vnímání architekta (kult osobnosti a prezentace architekta médii v posledních letech) či projekce starých (sovětských) filmů kriticky reflektující uniformitu panelákových sídlišť.

BLOCK CITY
1. února 2012 - 2. března 2012
Otevřeno denně mimo pondělí 11 - 19 hodin
GALERIE JAROSLAVA FRAGNERA
Betlémské náměstí 5a, Praha 1

Zdroj: www.stavbaweb.cz

Kam dál?